Jak utopiti Josefa Vissarionoviče, aneb pěstujeme bezlepkový kvásek

Jak utopiti Josefa Vissarionoviče, aneb pěstujeme bezlepkový kvásek

Obecné celiakovo neštěstí spočívá v přesvědčení, že chlebem a pouze chlebem živ je člověk, o čemž ani tak není přesvědčen on, ale jeho mozek a tradice zděděná po předcích, co vítali hosty  chlebem a solí. Sůl je nezdravá, ale co s tím chlebem? Co s bochníkem dozlatova vypečené Šumavy? Dlouho, dlouho poté, co jsme doma jakš takš vychodili bezlepkový chleba z domácí pekárničky, dcera škemrala “Mamí, ale Šumavu bys nedala?” Dlouho předlouho jsem odsekávala “Ne, protože bezlepkový žito nikdo nedělá”. No a pak se stal zázrak, zkusila jsem jednou péct s kváskem, a od té doby není cesty zpátky. 

Bezlepkový kvásek se dá získat více způsoby (třeba ho vyžebrat ode mě), ale jestli je vám to na Vinohrady daleko, zde mám naprosto brutální zkratku, ke které potřebujete kefírovou houbu a  mouku. Finito.

 Tedy nejdřív si obstaráte tu kefírovou houbičku. Buď už ji doma máte, nebo zkusíte známé, to byste nevěřili, co lidí má tuhle žoužel doma. A ona se množí a množí.... A potom oni milující vlastníci obcházejí své bližní a prosí o nový domov pro svoji kolonii mikroorganizmů.... Takto jsem přišla ke svým houbičkám i já, no a protože kefír k nám přišel z Kavkazu a kde zapustí panožky, odtamtud ho už nejde dostat, dostal jméno Josif Vissarionovič. Doma mu říkáme Jožínku. 

Jožínek pilně tvoří, co má, tedy kefír, když ho nezapomenu, tak upíjím, a on se za odměnu množí. A nutno mu tedy hledati nové pole působnosti, že. Víte, co je v takovém kefíru? Laktobacily. A co ještě? Lactococcus a taky Pseudomonas. A kruci. A co ještě? Co, ptáme se Internetu? A internet, třeba http://www.culturesforhealth.com/milk-kefir-grains-composition-bacteria-yeast ochotně odpoví: Saccharomyces a jiné kvasinky. Droždí, přeloženo do lidštiny. To jako chcete říct, že máme kváskovou kulturu přichystanou k použití??

Šílený vědec se ďábelsky zachechtá a jde míchat těstíčko. Jsa celiakem, míchá ho z hladké čirokové mouky a vody, tak  50g jednoho a 50 ml druhého. Asi ještě trochu přikápne, protože je to tuhé, spíš takové drobenkovité, ale pozor, abychom z toho neměli koktejl. 

A teď nastává ten kritický okamžik! Ulovíme kus kefírové houbičky. Tak krychlový centimetr, jako zrnko hroznového vína, řekněme. Ne, šupleru nepotřebujete. A utopíte Jožínka v čirokové kaši. Dobře mu tak. Čumízu (to je taky druh čiroku) se k nám pokoušeli zavést, pavědci Lysenkovští, aniž by řekli co s tím, to si nechali pro sebe, sobci. Čirok má opravdu vysoký obsah enzymů, podobně, jako ječmen, není superpřečištěný, takže i nějaký ten bacilus a kvasinka se na něm najde, Jožínek bude mezi svými. Skleničku přikryjeme, aby nám do ní nelezly mušky, ani zvědavé kočky, a jdeme bádat nad něčím jiným.

Houbičku jsme potopili večer. Ráno dychtivě koukáme do skleničky- a ono nic. Sem tam nějaká pidibublinka, no to jsme tomu dali. Nelíbí se mu v kapitalistické cizině, nebo co? Zachovejme klid, on se vynoří z ilegality, a to zatraceně brzo. V poledne už začíná projevovat známky aktivity, zakládá nové a nové buňky, posílá agitátory do ulic, dosud inertní čiroková kaše houstne, bublá, kvasí, mění se v podhoubí revoluce!

 A večer, večer, přátelé, je to tady! Už je to tady! Kvásek je hotový! Navzdory pochybné metodě pěstování jsme dostali 100g kvásku, který je ihned použitelný, opravdu dokáže přeměnit bezlepkovou mouku na něco, co vypadá a chutná jako Šumava. Ale o tom až někdy příště. 

Chcete-li si vypěstovat nové domácí zviřátko, případně šířit kváskovou revoluci mezi bližní, postupujete, jak už bývá u kvásku zvykem. Z rozkvašeného polotovaru (Já to pak vysvětlím) odeberete lžíci, dosypete lžíci mouky, dolijete lžíci vody, zamícháte, strčíte do ledničky. Vydrží pár dní, rozhodně déle, než ten chleba.

Nebo ho zavraždíte, koneckonců, už jednou Stalina hodili do Vltavy, proč to neudělat i s kváskem, ne? A kdykoli budete mít v plánu pozítří péct, najdete tu kamarádku s kefírovou houbičkou... a....

Poznámka pod čarou: Ano, jde to i s kefírovým mlékem. Tím domácím, bublavým a hustým. Ale pak zaděláváte tu kašičku přímo kefírem a někomu by mohla vadit laktóza. V krychlovém centimetru houbičky jí bude míň. Předpokládám.

A teď si to, děti, shrneme: Aneb, 

kompletní a podrobný návod na vypěstování aktivního domácího kvásku, bez lepku a skoro bez laktózy:

Potřebujete:

50g hladké čirokové mouky (nebo jiné, která utvoří těstíčko) např. z bezlepkova.com , nejsem si úplně jistá pohankou

cca 50 ml vody 

smícháte

Počkáte 20 - 24 hodin

oddělíte cca lžíci a postupujete podle ozkoušeného receptu na chleba

Nějak se rozhodnete, co uděláte se zbytkem

Toť vše. Uznejte, bez toho dlouhého úvodu by to ani nestálo za publikování. Tedy jako návnada na příště, obrázek cílového produktu. Kvůli množení houbiček jsme to přece nedělali. Ano, je bezlepkový